Svatební píseň (1)
Jan od sv. Samsona (1571-1636)
Texty "Svatební písně", které zde předkládáme, dávají nahlédnout do nitra slepého řeholního bratra Jana od sv. Samsona. Nejde o naukové výpovědi o Bohu, ale o obrazy, které vystupují z jeho nitra a vypovídají o jeho hlubokém spojení s Bohem skrze živou víru a osobní důvěrnou lásku. Paradoxně právě tento ‚slepec' nám otvírá oči pro Boha, který je Tajemstvím vpravdě Nevýslovným, a zve nás k touze růst ve vztahu k Němu ne podle míry, kterou si určujeme sami, ale kterou nám určil Bůh. Jan mluví v ženském rodě, neboť hovoří jménem duše, nevěsty Kristovy.
Musím zpívat o Nesmírné Lásce Ženicha v Jeho nevěstě a o lásce nevěsty, jež je ve svém Ženichovi učiněna Láskou. Nejsi snad, můj Nejmilejší Živote, můj Ženichu, do mne vášnivě zamilován? Zcela jistě tomu tak je, a já o tom nepochybuji! Neboť kdyby tomu tak nebylo, nikdy by ses nestal Tělem z mého těla a Kostí z mých kostí; ne, nikdy bys nezúžil Svou Nekonečnost, která vše naplňuje, na míru mého lidského bytí – se vším, co k tomu patří, a to znamená velmi mnoho – aby ses se mnou zasnoubil. Pověz mi, můj Živote a můj Ženichu: není toto Nevýslovné Tajemství spíše k tomu, aby je obdivovali serafové, než abych o něm mluvila já, Tvá nevěsta, která o tomto (Tajemství) umí sotva koktat? (128-129)
Nepřestanu se do Tebe vrhat silou a mocí své nekonečné lásky, z hlubiny do hlubiny a z propasti do propasti, dokud se samým konáním a upouštěním od konání v lásce zcela nevrátím do Tebe a do Tvé lásky a nebudu pohlcena, neboť když k Tobě přilnu prostě, výlučně a v nahotě, prostým pohledem, jejž budu mít od Tebe (o Tobě) v Tobě, zcela se v Tobě ztratím. Lze se tedy divit, když se vší mocí vrhám do lásky, abych Tě milovala prostě a v nahotě – v sobě i mimo sebe samu, abych Tě stále stejně vlastnila, s nekonečnou nenasytností své milující touhy? Nasytím se jen tehdy, budu-li tě naprosto a čistě vlastnit a prostoupíš-li mne tak dokonale, že se v Bohaté Hojnosti přeliješ na druhé, aby se i oni nasytili a naplnili přemírou Tvé Překypující Plnosti. Zpívejte směle, nevěsty Ženicha, jako je můj...
Avšak, můj Sladký Živote, ještě jsem Ti nepověděla, čím Ti splatím onu Sladkou a Láskyplnou Válku, kterou proti mně se Stálou Láskou vedeš. Učiním Ti tedy toto: těší-li Tě neustále ke mně přicházet s velice Hlubokou Láskou, budu i já bez ustání přicházet k Tobě a odevzdávat Ti všechno v nekonečné síle své lásky, jež odpovídá Lásce Tvé, a pak budeme na sebe ustavičně vzájemně narážet velice častými, ba nekonečně častými setkáními, duch proti Duchu, až jeden z nás podlehne. (133-134)
Zdroj: http://karmel.cz/index.php/karmelitanska-spiritualita/texty-z-tradice/53-jan-od-sv-samsona/168-svatebni-pisne-1
