Svatební píseň (11)
Jan od sv. Samsona (1571 - 1636)
Zde budeš od nynějška žít a zůstávat
Zůstaňte ve Mně, a Já zůstanu ve vás... Jako si Otec zamiloval Mne, tak jsem si Já zamiloval vás. Zůstaňte v Mé Lásce. (Jan 15,4.9)
Ó, Má dcero a Má nevěsto (1), na vrcholu Své Blaženosti, kterou v tobě nalézám, si toužebně přeji pohltit tě v Sobě a Sebou a nechat tě sladce zemřít v Mém Božském Náručí, Sladkou Silou a Láskyplným Násilím velmi silného a zcela niterného Objetí, jímž tě držím v Nekonečných Horizontech Svého Bytí a Své Lásky. Touto Božskou Hrou, kterou spolu vzájemně hrajeme, tě chci nyní naplnit požitkem ze Mne a ve Mně a ze všeho, co JSEM. Ty pak budeš zcela přetvořena ve Mne v míře nad pomyšlení přesahující tu, do níž láska dovede přetvořit, neboť jsi nyní dospěla ke Mně, jenž JSEM tvou Nejhlubší Podstatou. Zde budeš od nynějška žít a zůstávat jako Já Sám, bez odlišnosti a rozdílu ode Mne, který JSEM tvým Pokojem, tvým Svrchovaným Štěstím, celým tvým Rájem.
Avšak poslyšte, dcery jeruzalémské, zapřísahám vás, abyste Mou nejmilejší nevěstu nebudily, dokud nebude chtít sama (2). Ó, Má dcero, Má nevěsto, držím tě ve Svém Náručí, jako ty držíš ve svém náručí Mne. Táž Láska, která Mě něžně nutí k tomu, tisknout tě k Sobě pevně a nesrovnatelně, táž Láska, říkám, nutí i tebe svým něžným naléháním pevně Mě k sobě tisknout. Touto sladkou silou naší vzájemné a nádherné lásky, jež tuto lásku dokonce převyšuje, v nehybném sjednocení se Mnou, vlastníme v sobě jeden druhého, aniž bys ztratila svou stvořenou podstatu, jíž jsi Mi byla učiněna podobnou, nebo o ni byla oloupena. Tím vlastníš Mne a vše, co JSEM, a to současně prostřednictvím naší hry lásky a prostřednictvím vzájemné láskyplné vášnivé touhy a velké náruživosti, již oba máme v sobě.
(1) Začínají verše, jež pronáší Ženich (Kristus); (2) Srov. Pís 2,7.
Zdroj: http://karmel.cz/index.php/karmelitanska-spiritualita/texty-z-tradice/53-jan-od-sv-samsona/555-svatebni-pisen-11
