Osmkrát blahoslavení
Bl. Alžběta od Trojice (1880 - 1906)
4. neděle v mezidobí B
Osmkrát blahoslavení!
Ježíš učí s „Autoritou“. Převrací jisté názory o pravém štěstí. Osmkrát jsou blahoslavení ti, kdo to chápou! Nejdříve jedné starší a nemocné paní, a pak jedné mladé dívce na prahu života, Alžběta vysvětluje, kde najdou svou „blaženost“ a skrze jaký „pohled plný lásky“.
Ježíš tolik potřebuje být milován a najít ve světě, v němž je tolik urážen, oddané duše, to znamená duše cele vydané Jemu a Jeho Zalíbení! „Mým Pokrmem je činit Vůli toho, který Mě poslal“ (Jan 4,34). Náš Pán to řekl jako první a duše, která se s Ním spojuje, vstupuje do Hnutí Jeho Božské Duše a celým jejím ideálem se stává uskutečňování Vůle toho Otce, který nás miloval Věčnou Láskou! (…) Odnímá vám možnost jednat, rozptýlit se, něčím se zaměstnat, aby jediným zaměstnáním vašeho srdce bylo milovat Ho a myslet na Něho. Říkám Vám to Jeho Jménem! Žízní po vaší duši. (…) Chtěla byste být celá Jeho, ačkoliv žijete ve světě, a je to tak prosté: On je stále s vámi, buďte stále s Ním. Ve všem, co děláte, ve svých utrpeních, kdy je vaše tělo rozbolavělé, přebývejte pod Jeho Pohledem, dívejte se na Něho, Přítomného, Živého ve vaší duši. (…) Jste tak dobře ztracená na vašich krásných horách, zdá se mi, že jsou to malé Théby. Člověku dělá tak dobře sám se projít vašimi krásnými lesy, a pak tam, opustit knihy a skutky, a ve zcela důvěrné sdílení od srdce k srdci, v pohledu plném lásky, přebývat s dobrým Bohem. Okoušejte to štěstí. Je Božské. (AD 138)
Karmelitka, moje milá, je duší, která pohlédla na Ukřižovaného. Ta, která Ho spatřila, jak se podává Svému Otci v Oběť za duše. A když se usebrala touto velkou vizí Kristovy Lásky, pochopila Vášeň Lásky Jeho Duše a zatoužila se darovat jako On! A na Hoře Karmel, v mlčení, v samotě, ve vnitřní modlitbě, která nikdy nepřestává – neboť pokračuje ve všem – karmelitka žije už jako v Nebi: Samotným Bohem. Ten, který ji jednou učiní blaženou a nasytí ji ve Slávě, se jí dává nyní. Nikdy ji neopouští. Přebývá v její duši; a víc než to, oba jsou jedno. Je také hladová po mlčení, aby stále naslouchala, pronikala stále více do Jeho Nekonečného Bytí. Je ztotožněna s Tím, kterého miluje, nachází Ho všude, vidí, jak On prozařuje vším! Není to Nebe na zemi?! Toto Nebe nosíte ve své duši. Můžete být karmelitkou, protože karmelitku Ježíš rozpozná zevnitř, to znamená v její duši. Nikdy ho neopouštějte. Všechno dělejte pod Jeho Božským Pohledem. A zůstávejte celá radostná v Jeho Pokoji a Jeho Lásce a čiňte šťastnými své blízké! (AD 133)
Použité zkratky
AD = Alžbětiny dopisy
AP = Alžbětina poezie
D = Deník
IP = Intimní poznámky
NM = Nech se milovat
NV = Nebe ve víře
PU = Poslední ústraní
VP = Velikost našeho povolání
