Biografie (6)
Sv. Marie Magdaléna de Pazzi (1566 - 1607)
Extáze, kterou měla dne 21. května roku 1585, se výrazně projevila ve vnější podobě jejího života v klášteře: dostala při ní od Boha Pokyn, aby nadále žila jen o chlebu a vodě, o svátcích aby jedla postní jídlo, měla se spokojit s pěti hodinami spánku denně jen na slamníku (bez postele). Později podobně dostala ve vytržení Příkaz, aby chodila bosa. Důvodem tohoto asketického odříkání byla myšlenka smíru. Dne 22. dubna roku 1590 se jí podobně dostalo Pokynu, aby zachovávala dodatečnou postní dobu od Velikonoc do Slavnosti Seslání Ducha Svatého. Pravděpodobně byla tato asketická přísnost v určitém smyslu také protestem proti tehdy všeobecně rozšířenému požitkářství.
Sérii velmi pozoruhodných extází představoval svatodušní oktáv v roce 1585 (od vigilie před Letnicemi 8. června 1585). Jednalo se sice celkem jen o osm dní, ale mystická vytržení sestry Marie Magdalény trvala prakticky celé dny a noci. Pouze asi na dvě hodiny denně přišla k sobě,, během nich se pomodlila Breviář a přijala nejnutnější pokrm a nápoj. Vzhledem k tomu, že se jednalo o svatudšní oktáv, je pochopitelné, že se jí - především kolem deváté hodiny dopolední (srov. Sk 2,15) - dostávalo vidění, v nichž spatřovala a přijímala Ducha Svatého v podobě různých obrazů a forem, např. jako oheň, proud vody, holubici, oblak, vítr apod. Od té doby je ve svatodušním týdnu v jejich klášteře zvykem svolávat sestry zvonem ke společné modlitbě hymnu Veni, Creator Spiritus.
