Bl. Bartoloměj Fanti
Narodil se v první polovině 15. století v Mantově v Itálii. V témže městě vstoupil do karmelitánského řádu a stal se knězem. (Přesná data nejsou známa, ale v roce 1452 již působil jako kněz a později se o něm píše jako o vyhledávaném zpovědníkovi.) Konvent, ve kterém žil, patřil k tzv. Mantovské kongregaci – reformnímu hnutí, které se vzdalo zmírnění řehole potvrzeného Eugenem IV. v roce 1432. Týž papež schválil Mantovskou kongregaci v roce 1442.
28.2.1452 nacházíme jméno P. Bartoloměje Fanti zapsáno mezi členy bratrstva Panny Marie při mantovském kostele karmelitánů. Od 1. 1. 1460 se stal duchovním vůdcem a představeným bratrstva a této službě se svědomitě věnoval až do své smrti – plných 35 let. Sepsal pro bratrstvo jednoduchou řeholi, blízkou řeholi sv. Alberta, a stanovy.
Někdy bývá zobrazován s malou skupinkou noviců, k nimž promlouvá o Nejsvětější Svátosti Oltářní. Jeho životopisci hovoří o tom, že byl velkým ctitelem Eucharistie a rovněž něžným ctitelem Panny Marie. Někteří zaznamenali, že bl. Baptista Spagnoli byl novicem bl. Bartoloměje, ale zdá se, že Bartoloměj nikdy nezastával úřad novicmistra, a rovněž je pravdou, že Spagnoli svůj roční noviciát konal ve Ferraře a nikoli v Mantově v letech 1463-84.
P. Bartoloměj byl pokorný a mírný a všem dával příklad života modlitby, velkodušnosti a věrné služby Pánu. Zemřel 5.12.1495 a hned po smrti byl uctíván a vzýván jako přímluvce.
V roce 1516 bylo tělo bl. Bartoloměje exhumováno a z hrobky přeneseno do kostela, do kaple Naší Paní, a v roce 1598 bylo uloženo pod oltář. Po zrušení konventu v roce 1783 bylo přeneseno do kostela sv. Marka a odtud, asi o deset let později, do katedrály, kde se v kapli Korunované Panny Marie nachází neporušené dodnes.
Za blahoslaveného jej v roce 1909 prohlásil papež Pius X., někdejší mantovský biskup a apoštol úcty k Eucharistii. Památka bl. Bartoloměje Fanti se na Karmelu slaví 5. prosince.
