Sv. Albert z Trapani
Sv. Albert se narodil v Trapani na Sicílii a největší část svého života prožil v druhé polovině 14. století. Jeho životopis se k nám dostal v mnoha kopiích či revidovaných textech z 15. století. Podle toho, co mají tyto různé redakce společného, můžeme jeho životopisné údaje, historicky věrohodné, zredukovat na následující:
Albert se narodil po 26 letech neplodného manželství Benediktovi degli Abati a Janě Palizi, kteří oba slíbili, že své dítě zasvětí Pánu. Když byl chlapec ještě velmi mladý, pomýšlel otec na to, že mu jednou vystrojí velkolepou svatbu. Matka ale dokázala přimět manžela, aby dodrželi svůj slib. Ke karmelitánům vstoupil Albert v rodném městě Trapani, zde absolvoval řádnou formaci, zdokonaloval se ve ctnostech a byl vysvěcen na kněze. Jeho představení jej pak poslali do města Messina, které osvobodil od hladomoru způsobeného obležením: několik lodí naložených potravinovými zásobami zázračně proplulo mezi obléhateli.
Albert byl věhlasným kazatelem; byl zván, aby kázal na různých místech ostrova, a jistou dobu byl provinciálem karmelitánů na Sicílii. Zemřel v Messině 7. srpna, pravděpodobně roku 1307. Údajně Nebe Samo rozhodlo spor, který vyvstal mezi klérem a lidem kvůli tomu, z jakého formuláře se má slavit Mše při této příležitosti: zjevili se dva andělé a zanotovali zpěv »Os justi« (Ústa spravedlivého) – vstupní zpěv mešního formuláře o vyznavačích.
Albertovu přítomnost v konventu v Trapani 8. srpna 1280, 4. dubna a 8. října 1289 dosvědčuje několik klášterních pergamenů, které jsou dnes uchovávány v Biblioteca Farderlliana v Trapani. V konventu byl rovněž nalezen pergamen s datem 10. května 1296, který potvrzuje Albertův úřad provinciála.
Albert patří k prvním světcům uctívaným v karmelitánském Řádu. Brzy byl pokládán za jeho patrona a ochránce. Již v roce 1346 je doložena Albertova kaple v konventu v Palermu. Generální kapituly od roku 1375 usilovaly o papežské potvrzení jeho kultu. Kapitula konaná v roce 1411 zmiňuje, že je připravené vlastní Oficium k jeho cti.
V roce 1457 jeho úctu ústně (vivae vocis oraculo) povolil papež Kalixtus III. a bulou z 31. května 1476 ji definitivně potvrdil papež Sixtus VI. V roce 1524 bylo nařízeno, aby jeho obraz zdobil pečeť generální kapituly; kromě toho požadoval generál Řádu Mikuláš Audet, aby měl Albert v každém karmelitánském kostele sobě zasvěcený oltář. Dokonce již dříve, v roce 1420, vydala kapitula nařízení, aby Albertův obraz se svatozáří visel v každém karmelitánském konventu.
Byl-li jeho kult tak rozšířený a tak intenzivně prožívaný, není divu, že i jeho ikonografie je velmi bohatá. Nejtypičtějším ikonografickým atributem tohoto světce je Kříž (Crucifix) mezi dvěma liliemi, jak jej vidíme na jednom z jeho nejslavnějších vyobrazení: jde o polychromovanou sochu, která se nachází v karmelitánském klášteře v Seville a jejímž autorem je Alonso Cano (17. století). Jindy byl Albert vyobrazován s Dítětem Ježíšem v náručí, zatímco nohou odhání Ďábla. Bývá vzýván při modlitbách exorcismů (1), dále jako ochránce před zemětřesením a přímluvce za uzdravení nemocných. Uzdravení několika nemocných Albertovým zásahem je vyobrazeno ve Sforzově breviáři v Britském muzeu.
V jednom německém xylografu (2) stojí sv. Albert a sv. Angelus po boku Naší Paní s Dítětem Ježíšem, na protější straně je vyobrazena sv. Anna. Stejné uspořádání použil Filippo Lippi pro svůj obraz Madonna Trivulzio, navíc je obohatil o postavy andělů obklopujících Marii s Dítětem. Albert bývá často zobrazován s lilií v ruce: na panelu polyptychu jarvesské kolekce (Nové nebe), jejíž autorství se přisuzuje následovníkovi Agnola Gaddi, dále na fresce Tadeáše di Bartolo ve státním paláci v Sieně a na obraze Jeronýma Muziano v kostele S. Martino ai Monti v Římě. V roce 1515 jej vyobrazil Francesco Francia po boku Panny Marie na svém obraze Pieta, který se dnes nachází v Turínské obrazárně.
V roce 1623 byla Albertovi zasvěcena jedna z bran města Messina. Je patronem měst Trapani, Erice, Palermo a Revere u Mantovy. Sv. Alberta zvláště ctily sv. Terezie od Ježíše a sv. Marie Magdaléna de Pazzi, a bl. Baptista Spagnoli k jeho cti složil oslavnou báseň. Jeho ostatky se nacházejí na mnoha místech Evropy. Jsou nezbytné pro požehnání tzv. »Albertovy vody«, která se hodně používala – zvláště v minulosti – proti horečce. Hlava světce je uložená v karmelitánském kostele v Trapani.
Sv. Albert se často vyskytuje v legendách a v sicilských lidových vyprávěních. Agrigento se chlubilo studnou, jejíž vodu Albert očistil; Corleone nádobkou, v níž uchovával absint (3);
Petralia Soprana zase kamenem, na kterém Albert odpočíval. První kaple k jeho cti byla údajně postavena v Piazza Armerina na Sicílii.
Poslední liturgická reforma stanovila, že karmelitáni původní observance budou sv. Alberta slavit jako svátek, tereziánský Karmel jako památku, a sice 7. srpna.
(1) Modlitby za osvobození posedlého člověka.
(2) Tónový dřevoryt.
(3) Hořký silný likér.
